Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.
Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence.
Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem.
Železnice reprezentovaná parní lokomotivou přispěla v 19. století významnou měrou ke sblížení světa, její rychlý rozvoj však zakrátko ocenili i generálové a železnice se tak stala jedním z nejdůležitějších článků všech vojenských tažení.
Československá domobrana z Itálie, v jejíchž řadách sloužilo více než 60 000 mužů, vznikla na italském území krátce po skončení bojů první světové války. Text doplňuje na 200 dobových fotografií a dokumentů.
Na sklonku druhé světové války se Adolf Hitler upínal k zázračné zbrani, která by zvrátila poměr sil. Šlo jen o bláznivou chiméru zoufalého muže, nebo byl nacistický jaderný program dál, než se všeobecně soudí?
Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
