Dobří vojáci padli...: Ze vzpomínek válečného pilota

Z leteckých vzpomínkových knih o čs. letcích RAF jsou podle mého názoru nejlepší dvě knihy. První knihou je bezpochyby bestseller "Sestřelen" (boj jedince proti nepříteli), tou druhou "Dobří vojáci padli" (celoživotní společný osud úzké skupiny v boji proti nacistickému a posléze komunistickému zlu). Oba letci, kteří své vzpomínky v těchto dvou knihách zaznamenali, se potkali nejprve ve Francii, poté v Anglii v 313. stíhací peruti a nakonec byli oba mezi dvaceti vybranými letci na začátku roku 1944 převeleni v rámci spojeneckých dohod do SSSR, aby se na konci války - skoro jako bájný Igor Hnízdo - ještě stihli zúčastnit Slovenského národního povstání (po pádu povstání se jeden z nich stal partyzánským velitelem viz Pochod bílou smrtí u Chabence). Ani jednoho z nich Němci nedostali, to nechali až na komunisty... Ani jim se však nepodařilo jejich celoživotní přátelství zlomit.... Tím prvním z nich byl František Fajtl, tím druhým Stanislav Rejthar. Po listopadu 89 se Rejtharovy paměti dočkaly díky nakladatelství Volvox čtvrtého, doplněného vydání. Kdo jste tuto knihu ještě nikdy neměli v ruce, najděte si prosím příležitostně čas v knihkupectví nebo v knihovnách. Kniha se kromě popisu jednotlivých osudů a bojových akcí vymyká plastickým obrazem každodenního života mnoha čs. letců ve Velké Británii, s nimiž byl Stanislav Rejthar v kontaktu jak ve vzduchu, tak v době volna na různých leteckých základnách, kde se tito muži z masa a kostí snažili - navzdory době - žít naplno i ve svých osobních životech, přestože věděli, že každý příští let může být letem posledním (Stanislav Rejthar např. patřil k těm, co se v Anglii v době války oženili, jednodenní propustku na svatbu mu telefonicky dal sám generál Janoušek). Kniha Dobří vojáci padli je proti ostatním vzpomínkovým knihám pozoruhodná dále tím, že tematicky nekončí rokem 1945, ale že ji autoři dotáhli přes těžká 50. léta, období uvolnění 60. let až do r. 1989, kdy to tady konečně prasklo a lidé, jak se říkalo o letcích, kvůli nim a jejich manželkám přestali přecházet na druhou stranu chodníku...