Vláda Jindřicha VI. (1422–1461) z lancasterské větve dynastie Plantagenetů vyústila v jeden z nejničivějších konfliktů, jaký se kdy odehrál na území ostrovního království.
Allgemeine SS, neozbrojená část SS, byly před vypuknutím druhé světové války s přehledem nejpočetnější odnoží SS. Přes tento fakt zůstaly dlouhá desetiletí stranou pozornosti historiků.
Hlavním motivem knihy je popis formování a bojového nasazení praporu Stráže obrany státu Rychnov n. Kněž. Publikace ale současně přináší celkový obraz obranných opatření i následných dramatických událostí, které se odehrály v Orlických horách.
Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy.
Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla. 6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale jak vznikala a kdo za jejím zrodem stál?
O činnosti a zločinnosti StB. Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948.
Letouny konstruktérů Beneše a Hajna se natrvalo zapsaly do historie československého letectví. Řada dolnoplošníků s tlustým profilem křídla, počínaje Avií B.H.1, se stala fenoménem v době, kdy evropskou oblohu brázdily převážně dvouplošníky.
Kniha Zločin na západě (autoři Vladimír Bružeňák a Miloš Bernart) představuje činnost četnické pátrací stanice Cheb v období první Československé republiky.
Švýcarský armádní nůž nemá jako pomocník konkurenci. Tato praktická příručka dokazuje, jak lze kultovní červený multifunkční nůž použít ve 101 různých krizových situacích.
Obrazová publikace vydaná ke stejnojmenné výstavě v Náprstkově muzeu se věnuje ozbrojeným střetnutím, tak jak se odehrávala v různých částech světa a v různých historických obdobích.
Edwin P. Hoyt, americký vojenský historik a novinář, sloužil u amerického letectva, v letech 1943–1945 pracoval v Úřadu pro válečné informace, později se věnoval žurnalistice a učil na univerzitě.
V noci 24. března 1944 byl Bram Vanderstok osmnáctý ze šestasedmdesáti mužů, kteří prolezli tunelem za plot z ostnatého drátu zajateckého tábora Stalag Luft III v polském městě Zaháň.
Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta.
