Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost.
Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.
Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.
Autor místo podrobného popisu dějů na potápějící se lodi se věnuje tomu, co se dělo na lodích, které byly nejblíže katastrofy a buď se do záchrany zapojily (CARPATHIA), nebo nezapojily (CALIFORNIAN), a proč.
Kniha se zabývá dějinami státu od založení v roce 1949, přes sjednocení Německa v roce 1990 až do současnosti. Popisuje jak politický systém a ekonomiku země, tak vývoj společnost a kultury.
Nemalé úsilí autor věnoval boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.
Kniha pojednává o období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové období.
V noci z 20. na 21. 8. došlo k vojenskému přepadu země takřka ze všech stran. Během této vojenské invaze s operačním názvem Dunaj, kulkami okupantů a pod pásy jejich tanků zahynulo 148 občanů ČSSR.
Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění.
Abeceda komunismu se snaží nahlížet do zcela konkrétních osudů, vnímá kontext i kontinuitu jednání aktérů historických událostí a přitom je dokáže zarámovat do širších historických souvislostí.
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
Kniha přináší tři příběhy protikomunistického odboje. Součástí vyprávění jsou i osudy lidí, kteří sice nehráli v odboji role klíčové, bez nichž by však tyto akce nebylo možno provést a kteří spolu s nejbližšími příbuznými za svou pomoc krutě zaplatili.
První ucelené shrnutí dějin intelektuálního společenství Kampademie - obnovené platónské akademie na Kampě, jehož členy byli například Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Daniel Kroupa a také Václav Havel.
Kniha rozkrývá pozadí o politické geografii rozhodujících diplomatických postupů při přípravě a průběhu transformačního procesu se zvláštním zaměřením na stav a předpokládaný vývoj bezpečnostního prostředí.