Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb.
Úspěšná edice Slavné vily, překročila hranice Čech, Moravy a Slezska. Po Slavných vilách Slovenska zamířila do Slovinska. Do země slavných architektů - Jože Plečnika (u nás známého architekta Pražského hradu a tvůrce kostela Nejsvětějšího Srdce Páně).
Výtvarně výrazná kniha postavená na barevných fotografiích Pavla Friče, krátkých výstižných textech historika umění Jiřího T. Kotalíka a rýmovaných postřezích architekta Davida Vávry.
Barevná publikace představuje světově oceňovaný pavilon ČSSR na světové výstavě Expo 70 v Ósace, který realizoval tým Rudiš-Palla-Jenček a na jehož význam se pomalu začíná zapomínat.
Kniha přináší přehled díla pětadvaceti architektů legendárního libereckého ateliéru. Mezi dvěma kritickými úvahami docentky Any Miljacki a profesora Rostislava Šváchy najdete podrobný výčet prací a čtrnáct krátkých rozhovorů.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Martinelli působil od 80. let 17. století na římské Accademii di San Luca jako profesor architektury a perspektivy. Roku 1690 byl povolán do Vídně a v následujících letech zasahoval svou tvorbou i do Čech a zejména na Moravu.
Třetí díl pětisvazkového projektu zachycuje v esejistických, abecedně řazených statích jednotlivé lokality v západočeském regionu, který z hlediska dnešního administrativního dělení zachycuje Plzeňský a Karlovarský kraj.
Patrně nejdůležitější spis k moderní architektuře a jedna z nejvýznamnějších knih 20. století. Slavný architekt v ní vysvětluje své technické a estetické teorie, pohled na průmysl, ekonomiku, vztah mezi formou a fukcí, atd.
Sedmý svazek vyprávění o mlýnech, jejich vzniku, prodeji, přestavbách, požárech, osudech jednotlivých mlynářů i známých a méně známých mlynářských rodů.
Ferdinand I. (1503–1564), český král a římský císař, zbudoval v areálu Pražského hradu monumentální zahradu s letohrádkem, tehdy nazývaným Lusthaus. Byla to jedna z prvních renesančních staveb ve střední Evropě.
Monografie dokumentuje výběr z portfolia ateliéru RUDIŠ–RUDIŠ architekti. Představuje různé typologie staveb a stavební úkoly, ať už jde o novostavby, rekonstrukce, přístavby nebo interiéry.
