V těchto básních se Jiří Langer snaží postihnout, pojmenovat sám sebe, uchopit a překlenout svůj pocit cizince. Zpěvy zavržených originálně zrcadlí hledání vlastní identity, ale i jejích kabalistických dvacet dva poloh.
Pro přítomný výbor ze svých písňových textů vybral Jiří Dědeček padesát šest textů. Seřadil a promísil je po svém, nejsou řazeny chronologicky podle data vzniku.
V Reynkově životě, v jeho snech, úvahách, básních i grafikách často sněžilo. Sníh je námětem mnoha jeho děl, jimž dává prostor a jas. K nim patří i básnická sbírka v próze Had na sněhu.
Nemejské zpěvy jsou souborem oslavných písní, které Pindaros skládal nejčastěji na počest vítězů nejrůznějších sportovních klání. Velmi rád zmiňuje méně známé mýty, méně známé osudy řeckých bohů či herojů.
Výbor se pokouší tvorbu básníka představit v ucelenější podobě. Víceméně chronologicky řazené básně a písňové texty sledují básníkův vývoj, od parodických textů, slovních hrátek k poezii, v níž postupně převládla meditativní rovina, ...
Básně Tomáše Gabriela bedlivě zkoumají, jak snadno se pod jazykem zřítí každá stylizace. Stačí jen trochu rozšířit segment zabírané skutečnosti a to, čím bychom tak rádi byli, se rázem zdá být nedohledné, legrační.
Vojtěch Vacek je vypravěč básnických příběhů, který výstižně a zároveň hledačsky a novátorsky pracuje s jazykem. Epické prvky posouvá často do až fantaskních podob: nadreálné se mísí s reálným v jedinečném amalgámu.
Kniha Znám křišťálovou studánku a jiné básničky od Josefa Václava Sládka je nádhernou sbírkou určenou dětem, která přináší radost z poezie a přírody. Tato publikace, bohatě ilustrovaná Václavem Karlem, se zaměřuje na jednoduché a krásné verše.
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723).
Básnickou tvorbu Soni Kociánové lze charakterizovat především jako osobité hledání možností vyjádření a záchytných bodů uprostřed života a světa, kde „lidé jsou prý veselí / už jen ve výčepu / nebo v posteli“; ...
Stěžejní dílo francouzského básníka Charlese Baudelaira (1821–1867). Tento reprezentativní výbor, anotovaný a komentovaný překladatelem Jiřím Pelánem je snahou o novou překladovou verzi Baudelairových básní v návaznosti na předchozí pokusy.