Paramhansa Jógánanda, jeden z nejvýznamnějších učitelů 20. století a autor Autobiografie jógina, přináší dynamický pohled na opravdové štěstí založený na poznání toho, co může člověk nalézt ve svém nitru.
Třetí díl Věštění v antickém Řecku s podtitulem Země a mrtví přináší ve třech oddílech výklad pěti skupin induktivních věštebných technik, jež byly využívány v řecké a římské antice nebo ve středověku.
Jak je to s opětovným vtělováním a karmou v západním myšlení? Co se s člověkem děje mezi smrtí a novým narozením? Jaké jsou nadsmyslové články lidské bytosti? Jak se moderní duchovní věda, anthroposofie, staví ke křesťanství a k darwinismu?
Druhá část antologie listů otce Pia týkající se především období temné noci smyslů, která bezprostředně předcházela viditelné stigmatizaci tohoto světce z Gargana.
Všechny bytosti touží být šťastné. Na tom není nic špatného. Chybou však je hledat štěstí ve vnějším světě. Tam žádné štěstí není. Štěstí je pouze v nás, je to naše vlastní přirozenost.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Autor vychází z přesvědčení, že jedním z požadavků kritického myšlení je, aby filosof začal svá zkoumání noetickou reflexí pravdy jako hodnoty lidského myšlení.
Kniha mlčení – texty staré Číny je reedicí antologie filosofických, magických a hlavně básnických, ale i intimních textů, která vznikala postupně ve druhé polovině 60. let minulého století na výzvu tehdejšího Klubu přátel poezie.
Studie o postavení nekatolických církví v Československu po válce a za komunistického režimu.
Na základě badatelské práce v archivech církví, teologických fakult, státních i komunistických institucí a mezinárodních ekumenických grémií přinášejí nový