Na stránkách Příbuzenství v antropologické perspektivě se Ladislavu Holému podařilo stručně, jasně a zároveň atraktivně shrnout antropologický diskurz studia příbuzenství a představit jej jako jednu z klasických oblastí antropologie.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Co je to rytmus? Jak rytmus zakoušíme a jak rytmicky žijeme? V jakém smyslu je skutečnost utvářená rytmicky? Jak lze rytmus definovat nejen jako princip organizace času, ale také prostoru? Čím se zabývá rytmická analýza?
Práce na základě širokého srovnávání literárních textů a výtvarného umění 19. století předkládá portrét fenoménu romantické touhy (Sehnsucht) vztažené k cíli, který je vzdálený, zahalený, nedosažitelný či skrytý.
Zpět ke zvukům samým! Tak by bylo možné jednoduše shrnout cíle sono-fenomenologie, která se představuje v této knize. Vyrovnává se s tím, že fenomenologie zvukům dosud nevěnovala dostatečnou pozornost.
Jan Kefer je jedním z nejznámějších představitelů novodobého českého hermetismu. Kniha představuje život a dílo PhDr. Jana Kefera (1906–1941) a jeho manželky Dagmar (1916–1942).
Nikdo by nikdy neměl obviňovat nikoho z obětí, to je jistá věc, mnozí z lidí, které máme okolo si prožili strašné věci. Nikdo by však neměl oběť podporovat v tom, aby jí zůstala.
Navracení data odkazuje k tomu, co je jen jedenkrát, co se neopakuje: uchovává je jako tajemství, které je na příchodu. Je-li tomu tak, pak má-li být možné o jedinečném svědčit, je třeba právě tak jedinečná poetika.
