Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?
Vypadl proud, ve tmě nejistě tápeme po něčem pevném… vtom se světlo znovu rozzáří a nejistota je ta tam. Totéž se může odehrát v životě: svět se stane srozumitelný, lidé známí a blízcí, roky utopené v negativních emocích se rozplynou…
Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.
Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Každý, kdo se chce systematicky věnovat dílu Gillesa Deleuze, se musí vypořádat se skutečností, že kontinuita jeho myšlení je nabourána mnohými zlomy, z nichž tím největším je úzká spolupráce s Félixem Guattarim a neodlišitelnost obou autorů.
Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést.
Každý z nás je konkrétní osobou, žijící svůj individuální život a pohlížející na svět ze své vnitřní, subjektivní perspektivy. Zároveň však všichni máme schopnost zaujmout vůči tomuto prvotnímu stanovisku odstup a dívat se na sebe i na svět „odnikud“
Encyklopedie vychází ve své prvotní, pilotní verzi. Je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky a vychází ze základního výzkumu, který zároveň rozvíjí kritickou diskusi se současným mezinárodním bádáním.
Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".
Mistr Eckhart (1260–1327) vešel do všeobecného kulturního povědomí na počátku 20. století a bleskově získal pověst tajuplného mystika, jenž je hlubinnými souvislostmi propojen s jinými mystiky od starověku po Novalise.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.