Vasilios Chaleplis se ve svém básnickém debutu dostává na samou hranici světů — těch intimních, které si neseme v sobě, a těch natolik vzdálených, že je navštěvujeme jen v našich nejdivočejších představách.
Sbírka Růže nikoho Paula Celana (1920–1970) vznikla roku 1963 jako jedna z jeho nejdůležitějších. Její dvojjazyčné vydání umožní jak čtenářům, tak literárním badatelům přiblížit se dílu co nejtěsněji.
Sbírka básní Nezbejvá než psát je debutem mladé východočeské básnířky, absolventky Pardubické univerzity – jež se z profese věnuje práci s knihami a lidmi a ze záliby poesii.
Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! “Zenový filosof a estét” Bašó, “boží člověk” Issa, “malíř a intelektuál” Buson a “piják a poutník” Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.
Výbor básní Antonina Artauda. Většina básní v knize pochází z pozdějšího autorova období, kdy Artaud absolvoval iniciační rituál u kmene indiánů Tarahumara v Mexiku.
Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů.
"Pokud máte rádi škatulky, tak je to: Feministická agitační romantická menstruační poezie. Pokud nemáte rádi škatulky, tak jsou to příběhy všedního dne. Autoterapie. A momentální výstřely slov, nálad a dění."
Výbor představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém slova smyslu nerozbíhavé dílo.
