Prvními roky husákovské normalizace nás v této knize provází žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Kniha si získala mnoho čtenářů také díky úspěšnému divadelnímu zpracování.
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. Kniha je jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby husákovské normalizace, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti.
Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena?
Pátý román Petry Hůlové – autorky Paměti mojí babičce či Umělohmotného třípokoje – je román dobrodružný a až detektivně napínavý. Autorka za knihu obdržela Cenu Josefa Škvoreckého 2008.
Čtvrtý román mladé prozaičky přináší do české literatury téma palčivé a přitom výrazně kontroverzní: vyprávění zachycuje zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život, vzpomíná na to, co prožila...
Sadeho povídky v tomto souboru jsou výběrem z francouzského originálu L’Époux complaisant et autres récits (Úslužný manžel a další příběhy), publikovaného v roce 1968.
Děj novely se odehrává v současnosti ovšem úzce se dotýká tématu kolektivizace v 50. letech. Její hrdina při pátrání po rodokmenu postupně rekonstruuje příběh udání z této doby. Magnesia litera 2006 - nejlepší kniha roku