Novela Planetka Měrkových je konfese. Zpověď autora, který má za sebou jedenáct knížek, a má tedy zjevnou potřebu bilancovat. Blíží se mu padesátka, je stále kluk, ale umí řídit auto a má rodinu. Usiluje o štěstí.
Princ a jeho kůň mě zapomněli na benzínový pumpě, ale já nebudu sedět v koutě. Je mi pětatřicet a čekám dítě. Sama. Je velký asi jako fazole a už má nehtíčky.
Tři z originálních pohádkových příběhů oblíbeného autora se nyní dočkaly i filmového zpracování.
„Můj otec schovával všechno možné. Měl doma cenné věci, ale taky úplné šunty. Někdy mi ukazoval,
kde co je.
Svět je zázračné místo. Zvlášť pro ty, kterým ukázal záda. Když vás odtud vykážou na oběžnou dráhu, do limbu nebo rovnou do nebytí, najednou vám ten starý všivý prohnilý svět bude připadat jako to nejúžasnější místo pod sluncem.
Když řidič brněnského dopravního podniku objeví na konečné trolejbusu mrtvého šedesátníka, netuší ještě plukovník Berka, že ho čeká případ, který bude jedním z nejdramatičtějších v jeho kariéře...