Autoportréty - druhá básnická sbírka autorky - jsou kompaktním dílem. Autorčin ‚klasicistní‘
naturel, její přesné pozorovatelské umění a úcta k tradici
obrazu, slova i hudby, ale především její schopnost přesahu,
umožňují duchovní jednotu sbírky.
Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století.
Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ je v jádru souborem nénií za odchodem nejbližšího člověka z tohoto světa. Verše Miloše Doležala vynikají koncizním tvarem, lapidárním výrazem, pracují s překvapivou asociativností, intertextualitou, ...
Sbírka básní Nezbejvá než psát je debutem mladé východočeské básnířky, absolventky Pardubické univerzity – jež se z profese věnuje práci s knihami a lidmi a ze záliby poesii.
Kresby Heleny Zmatlíkové doprovázejí říkanky plné poutavé fantazie. Objevují se v nich barevní motýlci, kočička i lev, ale v dětských snech ožijí i kleště či jehla s nití. Pro děti od tří let.
Tahle kniha je k autorčiným pětašedesátinám. Ne že by věk hrál v poezii nějakou roli, ale těch pětačtyřicet let, 1977–2022, kterými se kniha probírá, důležitých je.
The poems document a splendid and bitter isolation, and are immersed in the humor, hatreds, and loves of the everyday. Published in Czech in the ill-fated year of 1968, they subsequently fell into neglect.
Ve sbírce Hodina mincí se dočteme o Leoši Janáčkovi, Zuzaně Růžičkové či Glennu Gouldovi či o klávesách, ale hudba a její reflexe je jen jedním z motivů Anny Markowitz.
