Poté, co byl velitel Sedmé roty Gardy smrti bitevní kapitán Garro svědkem událostí na Ištvanu III a uvědomil si, do jaké hry byl bez svého vědomí zatažen, zmocní se fregaty Eisenstein a vydá se na Terru varovat Císaře před Horovou zradou.
Román Planeta opic můžeme zařadit do klasické science fiction literatury, i když příběh sám je podán spíše způsobem dobrodružného románu. Opičí společnost na vzdálené planetě ve vesmíru se nápadně podobá té lidské na Zemi.
Doktor vezme Romanu na prázdniny do Paříže, města, jež má, tak jako dobré víno, vlastní buket. Zvlášť pokud ho navštívíte v archivním ročníku. Tardis je ale zanese do roku 1979 – ročníku stolního vína, ročníku, který zkysnul kvůli prasklinám.
Po sto let dlouhé, kruté válce, byl Ophiďanský subsektor konečně dobyt pro Boha Císaře. Na Thracian Primaris se koná velký triumf na oslavu vítězství, ale radost vystřídá tragédie tak obrovská svým rozsahem, že zdrtí i v bitvách zakalené Impérium.
Záhady Klíčníků se snaží rozluštit mimořádně nadaná sedmnáctiletá Irina. Beze slova opustila domov a vyrazila do hlubin vesmíru. Na žádost rodičů se po její stopě vydává soukromý detektiv Martin Dugin.
Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické
podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech.
Hydrometrický neobyvatelný region, neboli „Zóna“, je rostoucí pás deštného pralesa podél rovníku, kde žár a vlhkost znemožňují život teplokrevným živočichům. Nechráněný člověk v Zóně umírá během několika minut.