V románu Jeden musí z kola ven se setkáváme s Georgem Smileym po deseti letech od Špiona, který přišel z chladu a opět v nové, jako vždy nebezpečné situaci.
Každý nový případ na oddělení vražd začíná tím, že najdou rozstřílenou nebo ubodanou mrtvolu. Úkolem detektivů je ke každé mrtvole vypátrat alespoň jednoho možného pachatele.
V knize se originálně protnou dva světy: kouzelná říše panenek a reálný, nacisty okupovaný Krakov. Když do země panenek vtrhnou obrovské, kruté krysy, panenku Karolínu odnese tajemný vítr do jednoho krakovského hračkářství.
Dnes již legendární výpověď o temných letech drogových válek v ulicích kolumbijského Medellínu. Černá báseň v próze, kde smrt je nejen každodenním chlebem, ale i vytouženou potravou, vysvobozením.
Dobrakovová píše s lehkostí o věcech neobyčejně těžkých a komplikovaných, ať už jsou to milenecké vztahy, zvláštní rodinné vazby či základní postoje k životu. V popředí stojí kontakty mezi postavami, jejich vztah, vznik, příběh či zánik.
Soukromý detektiv Brodie objeví tři „mrtvé“ případy a dovede všechny kauzy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale morální rámec všech případů zaujme jak čtenáře psychologických románů, tak napínavých detektivek.
Paul je ne právě obyčejným členem ne právě obvyklé rodiny – rodiny legrační a něžné, rodiny mile rozklížené, sestávající z něho a dvou excentrických matek – a ta biologická opravdu nemá ráda heterosexuály.
Každý touží dožít se šťastného, bezbolestného, pohodového a důstojného stáří, proto pracujeme, vyděláváme, šetříme, vychováváme děti – proto žijeme. Právě o holé životy jde také starým lidem pohřbeným zaživa v domě hrůzy.