Nejprodávanější tituly - listopad 2026
filosofie a náboženství

Na stránkách této knihy se sešli malíř, vědec, právník, spisovatelé, lidé zapojení do dialogu s islámem, hudebník, učitelé, kontemplativní osoby…, muži i ženy, kněží i laici žijící na mnoha hranicích, církve i světa, bohatých i chudých.

Kniha sleduje skutečný život Edgara Cayce od jeho obyčejného začátku až po plné rozvinutí schopnosti odpovídat ve změněném stavu vědomí. Nejde o teorii ani výklad. Text stojí na reálných situacích, konkrétních případech a přesném popisu jeho práce.

Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi.

Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné? Jednotlivé nebo obecné? Platón tvrdil, že skutečnost přísluší pouze obecným idejím a jednotlivosti jsou jen nedokonalé... Podle Aristotela, který s Platónem nesouhlasí...

Editoři tohoto svazku vybrali z díla Vladimíra Boublíka ty myšlenky, o nichž se domnívají, že jsou v nejlepším slova smyslu originální, přesažné, trvalé a že mohou oslovit čtenáře 21. století.

Pavel Šolc, žák Evžena Štekla — prvního Mistra linie Františka Drtikola — otevírá osobní a poetický záznam niterného prožitku duchovní cesty od jejích začátků až po završení, v níž se život a meditace spojují v Jedno.

Autor knihy, rumunský luterský pastor židovského původu, který prošel kvůli své nezlomné víře čtrnáctiletým vězením v komunistickém Rumunsku, předkládá svoji jedinečnou a osobitou studii biblické knihy Písně písní.

Autor knihy, trapistický mnich Isaac Slater, reflektuje učení a praxi raně křesťanských pouštních otců, kteří se k tématu souzení ostatních stavěli se svou příslovečnou moudrostí, vtipem i smyslem pro paradox a silně zdůrazňovali praxi nesouzení druhých jako ústřední bod své spirituality, a aplikuje je na současný život.

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila.

A Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. – Jak dnes s užitkem číst vyprávění o ráji, ptá se milánský biskup svatý Ambrož († 397) a nabízí svým čtenářům propracovaný komentář prvních kapitol knihy Geneze.