Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice
kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující
kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové
konformitě a průměrnosti.
Posolstvo knihy Záhrada Pravdy prekračuje nielen hranice jazyka akademikov, historikov, religionistov, teológov a filozofov, ale i samotný súfizmus, keďže sa dotýka kľúčových otázok zmyslu existencie človeka.
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Dvacet jedno kázání evangelického faráře Zvonimíra Šorma na Apoštolské vyznání víry. Zvláštní, provokativní název knížky autor vysvětluje v úvodu: Kradu. A to zcela vědomě a záměrně. Ne snad peníze, věci, šperky či jiné hmotné cennosti.
Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem.
Předmětem Kapitol jsou první dvě knihy Mojžíšovy (Genesis a Exodus) a svitek Ester, autor se ponejvíce inspiroval Mišnou, Jeruzalémským Talmudem a starými midraši (Midraš Raba), ale i pobiblickou a apokryfickou literaturou.
Svazek přináší první část předkřestních katechezí Kyrilla (v české podobě Cyrila) z Jeruzaléma. Jedná se o nejstarší nám dochované přípravy na křest, přednesené v chrámu Božího hrobu v polovině 4. století.