Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné...
Kniha odhaluje otřesné příběhy několika desítek sériových vrahů, mezi nimi například Eda Kempera, Teda Bundyho, Jeffreyho Dahmera či nikdy nedopadeného Zodiaca, jejichž činy trvale a nesmazatelně poznamenaly osudy mnoha obětí a jejich rodin.
Kniha zpracovává čtivým, ale zároveň poučeným způsobem život a dílo skladatele a klavíristy Dmitrije Šostakoviče, který sehrál zásadní roli ve vývoji evropské hudby a hudební kultury minulého století.
Kniha vzniká spolu s celovečerním filmem Hříšník. Ten mapuje kariéru a životní příběh jednoho z nejlepších fotbalistů české historie Tomáše Řepky. Na bývalého kapitána Sparty vzpomínají nejen čeští spoluhráči, ale i hvězdy z anglické a italské ligy.
Případ smrti Jana Masaryka je jednou z našich nejdiskutovanějších záhad. Přitom jde o záhadu naprosto zbytečnou. Jan Masaryk zemřel náhle v době, kdy se komunisté ujímali moci. Jeho smrt okamžitě označili za sebevraždu a veřejnost jim neuvěřila.
Když v roce 2011 zmizel tvůrce bitcoinu, kterého svět zná pod jménem Satoshi Nakamoto, nastalo ticho, dlouhé a nesnesitelné. Zbyl jenom vzkaz, přání, pár řádků v počítači…
Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě.
Spisovatel a publicista Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech. Tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž není mezi životem a tvorbou příliš velký rozdíl.
Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal.
Osobité vzpomínkové vyprávění o archeologických výpravách na Blízký východ, kterých se královna detektivek zúčastnila ve třicátých letech minulého století společně se svým manželem Maxem Mallowanem.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Autorka založila v Kábulu otevřela kadeřnickou školu. Ve své knize nabízí nevšední vyprávění, v němž s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.