Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti.
Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Vita Caroli (Život Karlův) je autobiografické dílo Karla IV. Ten v něm zachytil zážitky z mládí, kdy žil ve Francii a Itálii, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Události následujících let vylíčil už jiný autor.
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu.