Hlavním hrdinou románu je kníže Lev Nikolajevič Myškin, nedoléčený epileptik, jenž se po dlouhé době léčení vrací do Petrohradu, do ruské společnosti, v níž je zprvu kvůli své nemoci označován za „idiota“.
Lidské enklávy v soustavě Epsilon Eridani sužuje tavomor, virus adaptovaný na kybernetiku a nanotechniku. Kdysi bohaté žlutozemské město Kaldera bylo napadeno také.
Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské.
Další z romantických příběhů zkušené autorky se odehrává na začátku 19. století. Využívá motivy ze zpravodajské komunity, ale i motiv sílící touhy po dlouho nekonzumovaném manželství.
Toto je příběh o svobodě, závislosti, zbabělosti a statečnosti. O poslušnosti, laskavosti i lhostejnosti. O těch nejlepších a nejhorších rozhodnutích. O naději a beznaději. O zraňování a zraňování se.
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období...