Sourozence Herelovy od dětství pojí silné pouto, a přestože už jsou všichni dospělí, nedají na sebe dopustit. Rodinnou idylku jim však jednoho dne naruší hrůzný nález na zahradě matčina domu, jenž spustí lavinu nečekaných událostí.
Svět je kouzelné místo.
Ano, už to opět platí. Magie se mu zase vlévá do žil jako alkohol do vyschlého hrdla notorikova. A obývají ho kouzelní lidé, kteří ještě včera neměli o svém nadání ani ponětí.
Pasáže jsou devátou prózou Michala Ajvaze. A zároveň jako by to nebyl devátý titul, ale stále tatáž, nekonečná kniha s věčně plynoucím vyprávěním. Román je s předchozími osmi knihami propojen průchody.
Bezejmenná vypravěčka čtenáře rychle vtáhne do svého světa, jenž v sobě obsáhne pražské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu.
Začalo to docela nenápadně – hrou na slepou bábu, která nabrala dost temný nádech. Ale osleplé děti byly jen začátek. Brzy začne do našeho světa pronikat naštvaná minulost, po ulicích řádí podivní zabijáci a mrtvých přibývá.
