Rok pro celosvětovém úspěchu románu Řeka bohů připravil mistr afrických příběhů Wilbur Smith pokračování bestselleru pod názvem Řeka bohů II – Sedmý pergamen.
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí.
Napínavá historická freska s prvky magie nás zavádí do dob vlády Karla IV. – do času rytířů i lapků, královen i poběhlic, mužů pravé víry i vyznavačů dávných bůžků z lesa, kam hlas kostelních zvonů nedolehne.
Píše se rok 1137 a převor benediktinského kláštera v Shrewsbury se pro opatství rozhodne získat ostatky svaté Winifredy, které spočívají v Gwytherinu, odlehlé vesničce ve velšských horách.
Román o lékaři jménem Guillaume Perronet, jenž ve čtrnáctém století působil v kantonu Valais a postavil se do čela vzpoury proti bezpráví a tyranskému vládnutí biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte.
Jamie Fraser, bývalý Jakobín a rebel, ví, že americké povstání přináší tři jistoty: Američané vyhrají, boj na straně vítězů není zárukou přežití a raději zemře, než aby se postavil se zbraní v ruce svému nemanželskému synovi.
Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte
(1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella.
Hrad na hoře Sitno odedávna střeží cestu k bohatým hornickým městům. Kvůli turecké hrozbě je na podzim roku 1599 dobře vyzbrojený a má početnou posádku. Navzdory tomu se z něj ztratí kastelánova dcera. Uprostřed noci, bez jediné stopy.
George Mackay Brown převyprávěl ságu o středověkém šlechtici – mimo jiné figurujícím ve folkloru této výspy Evropy jako nemrtvý přízrak – s odvahou, jež se směle měří se zanícenými výkony dávných bardů s harfou.