To zásadní o světě a o lidech je tu odedávna a s trpělivostí se dá vypozorovat, pokud budeme schopni se na chvíli zastavit a skutečně se začít dívat a poslouchat.
Města nejsou jen bydlištěm lidí, jsou také domovem zvířat, ptáků a rostlin. Právě těm je věnována třetí sbírka Marie Iljašenko (nar. 1983), doprovázená ilustracemi ukrajinské výtvarnice Mariko Gelman
Básnická sbírka roste z hloubi Wernischovy obraznosti a jeho svět se před vnitřním zrakem proměňuje: tragické se stává groteskním a naopak, přelud bolestnou vzpomínkou a naopak…
Ewald Murrer publikuje střídmě, jeho básním je vlastní tlumená atmosféra a uměřenost ve výrazu. Jeho texty bez vazby na konkrétní čas a prostor jsou obrazy, v nichž se prolínají spatřené detaily a výjevy s vytříbenými představami stvořenými imaginací
Cantos jsou Poundovou životní básnickou skladbou: jejich druhý svazek obsahuje oddíly „Jefferson: Nuevo Mundo“ (XXXI–XLI) a „Siena: Leopoldovy reformy“ (XLII–LI).
Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností.
Diktáty nejsou jen vířící výři a víly vinoucí věnce, ale i svébytné texty se zvláštní poetikou, vystavěnou kolem záludných pravopisných a gramatických úkazů.
Soubor tří básnických knih Petra Borkovce, vydaných v minulých letech nakladatelstvím Fra, obsahuje tituly Vnitrozemí –Vybrané a nové básně 1990–2005 (2005), Milostné básně (2013) a Herbář k čemusi horšímu (2018).
Jak odcházejí maminky? Někdy se postupně rozplývají v mlze, vadnou jako květiny, dlouze a bolavě. Čtvrtou sbírkou Marty Veselé Jirousové se jako nit vine téma nemoci a umírání maminky Juliany, proměňující se vztah k ní.
Desítky písňových textů Jáchyma Topola z let 1979 až 2020 dosud nebyly edičně zpracovány a souhrnně vydány. Náročného edičního úkolu se ujal Petr Ferenc, který shromáždil všechny Topolovy písňové texty, roztřídil je, sestavil a doplnil diskografií.
Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.
První část Poundovy životní básnické skladby Cantos, jejíchž sto sedmnáct zpěvů psal přes padesát let. V Cantos chtěl Pound po Homérovi, Vergiliovi a Dantovi vypsat sumu našeho věku, tradice a přítomnosti.
Unikátní knižní projekt, kombinující fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou s básnickými texty, inspirovanými danými fotografiemi, českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka.
Básnická sbírka z roku 1979. Fried patřil v osmdesátých letech k nejvíce čteným německým básníkům a zaujímá v rámci německé popřípadě rakouské literatury, zejména politické a milostné lyriky, přední postavení.