Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.
Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.
Vyhlášení všeobecné školní povinnosti v českých zemích v roce 1774 v rámci habsburské monarchie bylo prvním krokem na cestě školy k všeobecně respektované instituci.
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.
Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny.
Tato Vávrova monografie zůstává i po vice než 100 letech od svého posledního vydání základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout.
Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.
