Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi.
Kniha nás zavede do nejhlubší minulosti Země a představí práci těch, kteří se dobrovolně ujali příprav pro osídlení planety. Vesmířané znali své úkoly, avšak potýkali se zde s mnoha úskalími, na které nebyli připraveni.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Každá generace svrhává své někdejší pány, jen aby se stala rabem pánů nových. Páni na sebe berou rozličné masky. Promlouvají coby kněz, politik, vědec, rodič, intelektuál, učitel, guru, kouč a někdy dokonce mluví skrze naše vlastní ego. ...
Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.
Poslední den svého života rozmlouval Sókrates v žaláři se svými přáteli o nesmrtelnosti duše. Při západu slunce vypil podaný jed, poslušen jsa soudu své obce, a zemřel.
Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství.