Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).
Příběh jižního Kavkazu je příběhem mostu mezi Evropou a Asií. Arménie a Gruzie – dvě nejstarší známé křesťanské kultury – a jejich sdílená středověká minulost během staletí vzkvétaly zasazené do úchvatné krajiny mezi Kaspickým a Černým mořem.
Po předchozí publikaci věnované osadám a vesnicím na levém břehu Vltavy překračuje edice Zmizelá Praha řeku, aby slovem a zejména obrazem pojednala šest desítek lokalit jako Ďáblice, Háje, Hloubětín, Hostivař, Hrdlořezy, Chodov, Kobylisy, Michle aj.
Další díl ojedinělého projektu známého historika a oblíbeného spisovatele, který představuje život v českých zemích od doby knížecí až do konce feudalismu. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti ve 13. století.
V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy.
Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností.
Adepti služby na četnických pátracích stanicích museli být pro svoji nadcházející činnost náležitě odborně připraveni. Na Ústředním četnickém pátracím oddělení v Praze proto pravidelně probíhaly odborné pátrací kursy...
Čtivá a na širokou veřejnost cílená historie Habsburků v Evropě. Autor se snaží podat čtenáři komplexní pohled na dějiny rodu Habsburků od počátku jejich vzestupu po první světovou válku.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.