Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.
Žijící legenda a průvodce sérií Zázračná planeta z produkce BBC, sir David Attenborough, vypráví příběh začátku své kariéry přírodovědce, dokumentaristy a popularizátora.
Proč plyne čas pomaleji, když cestujete rychle? Může být prostor skutečně zakřivený? Jak se můžete dostat ke hvězdě vzdálené čtyři světelné roky za pouhé tři roky? Opravdu se rychle pohybující se objekty zkracují a těžknou?
Tato kniha přináší další nevšední, odvážné, znepokojivé, ale i vtipné vyprávění autora Stručné historie života na Zemi (2024), na niž svým způsobem navazuje.
Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace.
Naprostá většina klimatologických výzkumů už dlouho ukazuje, že dochází ke klimatickým změnám vedoucím k rostoucímu oteplování, které může mít katastrofické následky.
Nepatří ani k rostlinám, ani k živočichům, ba dokonce ani houby to nejsou. Už tím mnohé fascinují. Hlenky jsou zajímavé pro
vědce různých oborů, ale jsou také výzvou pro domácí chovatele
a makrofotografy.
V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry.
Po úspěšných výpravách do tajů fyziky se autor tentokrát věnuje samotnému jádru fungování světa. Perpetuum mobile odhaluje termodynamiku jako univerzální jazyk přírody, který spojuje fyziku, chemii, biologii i osud vesmíru.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
