Jméno Agatha Christie zná celý svět. Geniální autorka mnoha slavných detektivních románů, která stvořila takové postavy jako Hercule Poirot a slečna Marplová. Ale kdo skutečně byla?
Gabriela Slováková, někdejší ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, v řadě rozhovorů s ženami ve výkonu trestu i po něm odkrývá příběhy o temnotě, naivitě a pošetilosti, ale také naději a síle podané ruky.
Renomovaná novinářka a moderátorka Světlana Witowská se rozhodla vyzpovídat výjimečné ženy, které se ve svých oborech dostaly až na samotný vrchol – a přitom zůstaly věrné samy sobě.
Kde zůstaly ženy? napadlo Aleše Palána během příprav budoucího knižního projektu. Jeho protagonisty budou totiž bez výjimky samí muži, kteří zvolili útěk jako formu osvobození od okolního světa, aby si mohli stvořit ten vlastní. Copak ženy neutíkají?
Životopis, jehož autorkou je dcera Skłodowské Eve, není jen popisem její vědecké dráhy, ale také pohledem zevnitř, plastickým vylíčením celé osobnosti této výjimečné ženy, jejích nadějí i zklamání, radostí i bolesti.
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
To je on! – Tři slova, ze kterých možná vzniklo umělecké jméno surrealistické malířky Toyen. Jméno stejně záhadné, jako byla sama. Jako by za sebou stále zametala stopy. Svá svědectví tak o ní podali jiní. Malíř Jindřich Štyrský, se kterým vytvořila celoživotní uměleckou dvojici.