Všechny bytosti touží být šťastné. Na tom není nic špatného. Chybou však je hledat štěstí ve vnějším světě. Tam žádné štěstí není. Štěstí je pouze v nás, je to naše vlastní přirozenost.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
Výjimečný text, který na pozadí života výjmečné ženy obsáhne dějinnost barokního Mexika, jeho předkřesťanské, křesťanské či hermetické kořeny a stejně tak pohled na starý kontitent.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity,
Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyshanti, mladý u nás ještě neznámý auto, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami.
Kolektivní monografie Smrt, hroby a záhrobí v islámu s podtitulem Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů se zaměřuje právě na tento neklidný terén nejen středověkého, ale též soudobého muslimského myšlení a praxe.
Text s původním nedvojným učením stezky sebepoznání, které je součástí prvotní nauky – tantry, jak byla odhalena v 9. století v severní Indii (Kašmíru).
Třísvazkové dílo "Ve světle Pravdy ‒ Poselství Grálu" od Abd-ru-shina je nadčasovým zdrojem poznání. Soubor 168 přednášek odhaluje čtenáři hluboký smysl velkých dějů ve stvoření a jejich vzájemné souvislosti.