Ve své kritické eseji AI umění. Strojové vize a pokřivené sny (2020) zkoumá Joanna Zylinska možnosti i limity strojové kreativity v současném umění. S humorem, ironií a filosofickou erudicí propojuje oblasti umění, médií a technologií.
Výpravná kniha, která je vůbec první publikací, jež uceleně mapuje současné české tvůrce v oblasti tzv. umění v surovém stavu (art brut) a outsider art. Představuje díla dvou desítek neškolených umělkyň a umělců z pražského Ateliéru radostné tvorby.
V únoru 1990 přijel do Prahy na pozvání Václava Havla tibetský dalajlama – čerstvý nositel Nobelovy ceny míru. Bylo to jedno z prvních setkání dvou výjimečných osobností 20. století v nově svobodné zemi.
Kolektivní monografie Sběratelství: status pod editorským vedením Barbory Hájkové navazuje na její dizertační práci. Kniha představuje fenomén soukromého sběratelství soudobého umění.
Tvorba Veroniky Holcové (*1973) představuje jeden z nejosobitějších malířských projevů současnosti. Její obrazy vibrují mimořádně silnou vizuální imaginací a intenzivní obsahovou mnohovrstevnatostí.
Umělecká kreativita je základní téma, které i v odborných dějinách umění přemáhá dnešní hyperspecializaci. Chiasmatický pojem figury a figurace potom pomáhají pochopit hlubší vztahy mezi tradicí a modernou.
Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti.
Autor ve svém díle předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností.
Předkládaná kniha se věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900.
