Výpravná kniha, která je vůbec první publikací, jež uceleně mapuje současné české tvůrce v oblasti tzv. umění v surovém stavu (art brut) a outsider art. Představuje díla dvou desítek neškolených umělkyň a umělců z pražského Ateliéru radostné tvorby.
Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky jsou první opery z posledního desetiletí života Leoše Janáčka – období, které bývá označováno jako skladatelovo „velké stáří“.
Kolektivní monografie Sběratelství: status pod editorským vedením Barbory Hájkové navazuje na její dizertační práci. Kniha představuje fenomén soukromého sběratelství soudobého umění.
Autorka vychází ze své zkušenosti světelné designérky i návštěvnice muzeí a galerií a ukazuje, jak světlo ovlivňuje atmosféru i interpretaci výstavy. Zdůrazňuje potřebu jeho promyšlené integrace do architektonického a kurátorského uvažování.
Publikace Využití resyntézy v hudební kompozici mapuje a porovnává aktuální možnosti resyntézy v reálném čase a její potenciální umělecké využití. Tento průzkum taktéž zahrnuje analýzu a komparaci jejího uplatnění ve vybraných uměleckých dílech.
Umělecká kreativita je základní téma, které i v odborných dějinách umění přemáhá dnešní hyperspecializaci. Chiasmatický pojem figury a figurace potom pomáhají pochopit hlubší vztahy mezi tradicí a modernou.
Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti.
Autor ve svém díle předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností.
Předkládaná kniha se věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900.
