Brilantně zábavné vyprávění o dávno zapomenutých a neobjevených příbězích starověku, které autor
Dr. Theodore Papakostas, dokonale zachytil v celé jejich hluboké lidské aktuálnosti.
Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století.
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
Doslovný převod Dalimilovy kroniky z tradičně vydávané Daňhelkovy edice do současného jazyka, a tak může čtenář díky praktické zrcadlové sazbě na otevřené dvoustraně knihy libovolně přecházet ze staročeských veršů do moderní češtiny.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Průvodce krajinou, kudy v minulosti vedly jednotlivé větve velmi důležité obchodní cesty. Kniha přiblíží tehdejší život mezi Pasovem a Prachaticemi či Kašperskými Horami. Autorem je bývalý ředitel prachatického muzea Pavel Fencl.
Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.
Praha, jak ji neznáte. Chudá Praha. Víte, kde byste našli Fišpanku, Bílý hrad nebo Arizonu? Jaké služby poskytoval hotel Kandelábr, kdo byl otec chudých a jak se žilo v nouzových koloniích?
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
Příruční průvodce kapesního formátu je šestým svazkem z edice Monumenta Bohemiae et Moraviae a přibližuje dějiny a uměleckou výzdobu pozdně barokního kostela ve Velkých Heralticích, jedné z nejzajímavějších sakrálních staveb Georga Friedricha Ganse.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?
