Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka, svaté buddhistické knihy ortodoxního buddhismu, tzv. théravády (učení starších), která důsledně zastává a ctí myšlenky Buddhovy.
Publikace zahrnuje jednak ze slavného francouzského Slovníku spirituality heslo „Spiritualita“ (a jak pojem vyrostl až do dnešního užívání) a heslo „Vladimír Solovjov“ (pohled na dílo i životopis).
Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ...
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech.
Sedmice mudrců, kteří působili v Řecku archaické doby a mezi něž byli mimo jiné řazeni i slavný filosof Thalés z Mílétu a athénský mudrc a zákonodárce Solón.
