Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?
Poslední den svého života rozmlouval Sókrates v žaláři se svými přáteli o nesmrtelnosti duše. Při západu slunce vypil podaný jed, poslušen jsa soudu své obce, a zemřel.
Spis, jehož originálu a latinským překladům se dostalo v moderních edicích názvů Physiologus Graecus a Physiologus Latinus, sestavil neznámý řecký autor působící nejspíše ve 2. století v Alexandrii.
Ve druhém svazku publikace se ke čtenáři dostává překlad latinské verze B Physiologu, doplněný komentářem sledujícím recepci jednotlivých výkladů ve středověké odborné literatuře a v knižní malbě.
Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.
V době, kdy slovo zní stále hlasitěji a mlčení se stává vzácností, přichází Max Picard se svou nadčasovou úvahou o pravé povaze ticha. Svět mlčení otevírá cestu k zamyšlení, zklidnění mysli a pochopení, že slovo i mlčení patří k sobě.
