Dva mladí muži objeví na pozemku místní farmy vzácný historický artefakt. Jsou štěstím bez sebe a předmět po dohodě uschovají u někdejšího profesora archeologie, který ho uzamkne ve svém bezpečnostním sejfu.
Příběh inspirovaný skutečnými případy a policejními postupy
řeší otázky vyšetřovacích metod, viny a paměti, především jde
však o mistrovsky napsanou napínavou detektivku.
Aby v roce 1912 mohla pracovat jako zvěrolékařka, vdala se Nellie za svého přítele z dětství Philippa De Groota, který převzal veterinární praxi po svém otci. Sice ho nemilovala, ale už od dětství je oba spojovalo pevné přátelství.
Zvířecí statek (někdy též Farma zvířat) ukazuje formou bajky vztahy mezi lidmi. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii.
Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru
zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však
nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného,
který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí
přítele...
„Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře,“ zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel.
Román vykresluje poutavý obraz izraelské společnosti, již rozdělují hluboké trhliny mezi Izraelci a Araby, ortodoxními a sekulárními Židy, Sefardy a Aškenázy.
Neuvěřitelně poutavý Kingův román, psaný jako monolog životem pronásledované ženy, se tak trochu vymyká ostatní Kingově tvorbě. Obvyklé tajemno tu zastupuje pouze zatmění Slunce, které sehrálo v příběhu významnou roli.
Charlotte vyrůstá v rodině nacistického soudce Wilhelma Lange. Život jí připadá naprosto idylický – až do chvíle, kdy po válce zjistí, že jejím skutečným otcem je muž jménem Josef Goldenberg.