Aktualizované vydání nabízí ucelený pohled na vývoj norského státu od nejstarších dob až po současnost. Sleduje období vikinské expanze postupnou christianizaci i dlouhé soužití s Dánskem a Švédskem, které zásadně formovalo norskou identitu.
Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Páni z Hradce nebo-li také „páni zlaté růže“ patří k nejstarším a nejvýznamnějším českým a moravským panským rodům. Jejich historie se začala psát již na konci 12. století.
Druhý díl unikátní trilogie mapuje historii roku 1942, který byl mimořádně významný, ale i
tragický pro čs. odboj. Žádná z publikací, která je v současné době k dispozici, zatím tento
rok nepřibližuje takovým způsobem, jako tato.
Osmnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Politické, hospodářské a kulturní dějiny doprovázejí sondy do každodenního života za socialismu.
Jen málo dějinných postav má v historické paměti současné české společnosti tak nejednoznačnou pozici jako František Ladislav Rieger. I přes připomínání jeho osobnosti během význačných jubileí patří spíše k pozapomenutým postavám české historie.
