V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
Přínosný, přitom však velmi čtivý a výstižný portrét jednoho z nejkontroverznějších panovníků středověku římsko-německého císaře a sicilského krále Fridricha II.
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století.
Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech.
