V srpnu 1306, tedy před 720 lety, vyhasla olomouckou vraždou panovnická dynastie Přemyslovců. Vymřel rod stojící u počátků české státnosti, který trpělivě budoval říši sahající občas od Chebu až za Krakov, od Krkonoš k Jadranu, z Polska do Uher.
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
Tento svazek Velkých dějin sleduje, jak se demokratizační proces z podstatné části vymyká stranické kontrole, vedení státu bojuje za reformu na dvou frontách – doma a v socialistickém táboře – a nakonec čelí invazi, únosu do Moskvy aj.
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.
Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Kniha přináší čtenáři fundovaný pohled na vývoj varhan od jejich počátků přes zakotvení ve středověké křesťanské liturgii až po proměny jejich funkce i technického řešení v průběhu staletí, se
zvláštním důrazem na jejich svatovítskou tradici.
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.
Kniha představuje údajně autobiografické svědectví Cataliny de Erauso (kol. 1592–1650), ženy, která se rozhodla žít jako muž, účastnit se vojenského života a jednat v rozporu s očekáváními, která na ni kladla společnost, rodina i církev.
Autorka ve dvou přednáškách analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
V pokračování své úspěšné knihy se americký archeolog Eric H. Cline znovu vrací ke kolapsu civilizací doby bronzové ve Středomoří a na Předním východě.
Tato kniha je desátým dílem velkolepého projektu známého ruského prozaika Borise Akunina Dějiny ruského státu. Zajímavé je, že Akunin se původně proslavil dnes už legendárními detektivkami, které se odehrávají v epoše carského Ruska.
Aktualizované vydání nabízí ucelený pohled na vývoj norského státu od nejstarších dob až po současnost. Sleduje období vikinské expanze postupnou christianizaci i dlouhé soužití s Dánskem a Švédskem, které zásadně formovalo norskou identitu.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.