Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi.
O ženách Atlantidy i současnosti, okázalém blahobytu tehdy i dnes a chudobě plodící nenávist. Ale také o světlých vyspělých nehmotných bytostech pomáhajících kdysi, nyní i ve dnech budoucích.
Pavel Šolc, žák Evžena Štekla — prvního Mistra linie Františka Drtikola — otevírá osobní a poetický záznam niterného prožitku duchovní cesty od jejích začátků až po završení, v níž se život a meditace spojují v Jedno.
Cvičíte meditaci, protože se chcete cítit dobře? Nebo aby vám pomohla uvolnit se a být „šťastní“? Pak, upřímně řečeno, je pro vás mnohem lepší nechat si udělat masáž celého těla než se snažit praktikovat dharmu.
Autor knihy, rumunský luterský pastor židovského původu, který prošel kvůli své nezlomné víře čtrnáctiletým vězením v komunistickém Rumunsku, předkládá svoji jedinečnou a osobitou studii biblické knihy Písně písní.
Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.
Tento svazek obsahuje překlad čtvrté a závěrečné části traktátu o jednom Bohu (STh I, q. 19–26). Tomáš se zde věnuje druhým dvěma velkým tématům, jež předeslal v úvodu pojednání o Božích aktivitách: Boží vůli a moci.
V krátkém pojednání zkoumá Plótínos otázku, zda je Erós bůh, daimón, nebo vzrušení, které vzniká v duši. To vše o něm totiž na různých místech svých dialogů říká Platón. A to vše podle Plótína skutečně platí, ale pokaždé na jiné úrovni skutečnosti.
A Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. – Jak dnes s užitkem číst vyprávění o ráji, ptá se milánský biskup svatý Ambrož († 397) a nabízí svým čtenářům propracovaný komentář prvních kapitol knihy Geneze.
Na přednášky ‘Abdu’l-Baháa v Paříži lze pohlížet jako na výtažek
nejdůležitějších duchovních pravd.‘Abdu’l-Bahá se zabýval tématy, jako je
podstata lidstva, duše, Boží proroci, nastolení světového míru, odstranění všech
forem předsudků aj.
Toto zásadní dílo nabízí jasný a komplexní výklad Čtyř ušlechtilých pravd a osmidílné ušlechtilé stezky, odvislého vznikání, principů etického chování i praxe všímavosti, bdění.
Je-li Derridova diferance zároveň odstupem, spacializací, a odkladem, temporalizací, pak nám sama nabízí způsob, jak po letech číst jeho rané texty, jejichž výbor se českým čtenářům dostal do rukou poprvé v roce 1993.
Kniha přináší krátké duchovní texty inspirované všedními dny, tichem a modlitbou. Jemně a srozumitelně otevírá prostor pro zastavení a prohloubení vztahu s Bohem uprostřed každodennosti.
Od samého počátku Bůh rozmlouvá s člověkem, naslouchá mu, klade mu otázky a odpovídá na ty jeho. Zásadní rozhovory jsou zachyceny na stránkách Bible, od prvního rozhovoru, v němž se Bůh ptá Adama: „Kde jsi?“, přes Mojžíšovu otázku „Jaké je tvé jméno?
Katolický jáhen Elva Frouz a evangelická farářka Juliana Hamariová, sousedé ze západočeského pohraničí, vedou otevřený dialog o vnitřních i vnějších krajinách svého života, o síle vztahů i síle samoty, o doprovázení druhých i doprovázení druhými, ...
Kniha přináší mozaiku krátkých příběhů, postřehů a duchovních „apoftegmat“ ze života severočeských katolíků – kněží, farníků, dětí i lidí na okraji církve.
Předložená kniha představuje první českou monografii o Agathě Christie. Snaží se o zařazení její tvorby do vývoje detektivní literatury a její specifické poetiky, ještě spíše však o postižení duchovního jádra autorčina díla.
