O domě U Bezhlavého kohouta v Templové uličce se říká, že je prokletý. Kdysi v něm zemřela celá rodina na mor, později v něm jistý pekař zabil svou manželku. Dům zůstal dlouho prázdný, ale pak ho koupil Hanuš, vzdálený příbuzný sklepnice Lucie.
Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí ze snu „olověná“ léta sedmdesátá, kdy se v Itálii přihlásí o slovo pravicový i levicový extremismus.
Novela Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu i nevyzpytatelných cestách srdce, a hlavně o tom, jak se všichni bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává kolem nás.
Kdo jsem? Kde to jsem? A proč je všechno z kostek? Vyplavený na pusté dlouhé pláži, nemám moc času na přemýšlení, protože se začíná stmívat. Se západem slunce se vynoří nový, zvláštní svět – svět umrlců, kostlivců a nekonečného proudu žhavé lávy.
Kate Burkholderová, policejní náčelnice v ohijském městečku Painters Mill, pomáhá kriminalistům při hledání zmizelých amišských děvčat. Jenže scházejí jakékoliv indicie a situace se ještě zhorší, když je jedna z pohřešovaných nalezena mrtvá.
Bianca Bellová napsala brilantní novelu, která se podobá i nepodobá jejím předchozím knihám. Zůstává syrovost vidění, přesný a úsečný jazyk. Ale tentokrát se ocitáme v úplně jiném světě, hutnějším, hlubším, osudovějším.
Strhující, nenahraditelná příručka vyjednávacích technik, vybroušených během zajímavé kariéry Chrise Vosse, který začínal jako pochůzkář v ulicích Kansasu, aby se později na desítky let stal hlavním vyjednavačem FBI s únosci.
Istanbul je poutavým a současně nezvyklým pohledem na jednu ze světových metropolí očima autora, který je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen holdem Istanbulu a Bosporské úžině, ale i jakousi osobní kronikou Pamukova uměleckého zrání.
Je podzim roku 1918, poslední rok první světové války. Obyvatelé hlavního města Islandu, patnáctitisícového Reykjavíku, pozorují oblohu zbarvující se září ohně a plynů ze sopečných výbuchů.