V době, kdy v české próze často postrádáme reflexi současnosti a celospolečenských témat, je velice osvěžující, když se objeví kniha, která nejenom dalekosáhle překračuje zeměpisné hranice České republiky, ale zároveň se pokouší odhalit stereotypy našeho uvažování o světě, o tom, co to znamená být šťastný, i mnohé další.

Novela Josefa Pánka Láska v době globálních klimatických změn působí jako zjevení. Je to současné literární dílo, které se svérázným plynutím řeči snaží formulovat vykořeněnost dnešního člověka a z perspektivy světoobčana tematizovat omezenost rasismu a xenofobie.

(...) Láska v době globálních klimatických změn působí spisovatelsky dospěleji než autorova prvotina. Pánek si našel svůj styl a drží se ho celou dobu vyprávění. Dlouhé věty, někdy složité slovosledy a účelné opakování slov a frází jakoby odkazují na povídky od Thomase Bernharda. Psaní čísel číslovkami přímo v textu dává próze zase nádech modernity a zrychlené globalistické doby, ve které žijeme. Vyjímečně se ovšem z textu stává nepřehledná změť, kterou vyřeší až konec odstavce, ale čtenářský zážitek to kazí jen minimálně.