Další vydání knihy, která podává výklad učení sociologů 19. a počátku 20. století z perspektivy změn, jimiž prochází moderní společnost v současné době.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.
Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence.
Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na
svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času
na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit.
Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal
životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti.
Do školy s úsměvem. Pracovní sešit předškoláka je věnován všem dětem, které se připravují ke vstupu do školy, jejich rodičům a učitelkám mateřských škol.
Bude islamizace celé Evropy dovršena ještě během této generace? Zůstane aspoň jeden stát, kde islám nebude státním náboženstvím? Na tyto a podobné otázky se autor snaží odpovědět v Prolomení hradeb dvojce.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.