Publikace pojednává o historii Národní jednoty severočeské, která hrála významnou roli nejen v období Československé republiky (1918–1938). Jednalo se o obranný spolek, který se snažil posílit český vliv v pohraničních oblastech.
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.
Český král Jan, první z Lucemburků na českém trůně a manžel Elišky Přemyslovny, je stále postavou přijímanou nejednoznačně - na jedné straně "král cizinec", na druhé "král diplomat".