Kniha je výjimečným příspěvkem do debat o povaze moderní společnosti. Svým zaměřením na opomíjené souvislosti vzniku a rozvoje moderní sociologie jako nástroje výkladu moderní společnosti reaguje na současné proměny sociologické agendy ...
Zásadní teologický spis Aurelia Augustina, klíčového myslitele pozdní antiky a západního křesťanství, se zevrubným úvodem přední znalkyně jeho díla Lenky Karfíkové.
Rozhovor salesiána Zdeňka Jančaříka s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem poodhaluje skrytá zákoutí českých dějin. Jak je to s vírou v národě svatého Václava a Josefa Švejka?
Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Česko-hebrejské vydání s výborem z Rašiho komentářů. Rašiho komentáře přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Luigi Zoja se ve své knize Dějiny arogance zabývá psychologií vývoje a jeho
limity počínaje starověkem, vlivem náboženství a mýtů v této
oblasti na současnost a důsledky, které jsou patrné až do dnešních dnů.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
Monografie I řekl Bůh zaceluje velkou mezeru v díle českých teologů, protože opravdu současná, původní, kompletní teologie stvoření v našem jazyce po mnoho desetiletí nebyla k dispozici.
Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů.
Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.