Barbora Müllerová ve své básnické sbírce s fotografiemi Nory Třískové mapuje nemísta na okraji pozornosti – městskou divočinu, vágní terény, rumiště a křoví podél cest.
Básnické svědectví o jedné z nejtemnějších kapitol evropských dějin. Autorka dává hlas obětem masakru v Babím Jaru, konkrétním lidem, jejichž příběhy se skládají do naléhavého chóru paměti.
Jeden z nejstarších žijících českých slamerů se vrací tam, kde vždy byl nejdoma: na scénu, na stránku, do slova. Člobrdan, vlastním jménem Jan Jícha, přináší sbírku, která je provokací, diagnózou i vyznáním lásky k jazyku zároveň.
Poetika autora, píšícího poezii už od konce šedesátých let, se za ta léta výrazně proměnila. Jeho nejnovější sbírka přináší zjednodušení výrazu, rytmu, metaforiky a dalších básnických prostředků.
Švýcarský básník, umělecký kritik a esejista Eugen Gomringer (1925–2025) patří k nejvlivnějším osobnostem poválečné nekonvenční či „experimentální“ básnické tvorby; je považován za evropského zakladatele konkrétní poesie.
V této knížce ožívají básničky s hravou lehkostí, potěší malé i velké čtenáře. Děti jim mohou naslouchat, číst si je samy a hlavně – stát se jejich spolutvůrci.
Každá stránka vybízí k tvoření.
Jak mluvit ve chvíli, kdy slova selhávají? Básnická skladba Eleny Pecenové sleduje zkušenost odcházení, ve které začínají slova dávat smysl až teprve před usnutím.
Kniha přináší dvě básnické sbírky z pera brněnské unitářské reverendky, historičky a známé výtvarnice Jarmily Plotěné, která pro dílo zajistila rovněž ilustrace.
Intimní básnická sbírka Jiřího Havlíka doprovázená působivými autorskými ilustracemi, fotografiemi a kolážemi. Kniha představuje křehkou atmosféru lidského nitra, paměti a plynutí času, umocněnou minimalistickými verši se silnou obrazností.
Co není environmentální? V tom duchu jeví se Čermáčkova dvanáctá sbírka coby soubor účastných (milujících?) meditací, nevyvstalých však z obvyklých žalů, nýbrž z koncentrujících rozechvění, ...
Silvestr Dvorský vystupuje na veřejnosti spíš jako muzikant, ale právě poezií cesta k hudbě začala. A tu v celé šířce reflektuje jeho autorská prvotina „Sbohem, má utopie“.
Autorčina debutová sbírka obsahuje básně z let 2016–2023. V nich se zaměřuje na všemožné aspekty každodenního života a předkládá čtenáři svůj osobní náhled na ně, mnohdy velmi originální.
Anna Gruver spojuje konkrétní krajinu východní Ukrajiny s univerzální zkušeností vyhnanství. Její básně proměňují ulice, města i lidská těla v mapu světa poznamenaného násilím. Toto je poezie vyrůstající z válečných hrůz i z naděje, která navzdory vš
