V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.
Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje čtenáře po celém světě.
Kniha Nachaš - Had Mojžíšovy knihy Genesis zpřesňuje výklad číselné symboliky Starého a Nového zákona a zároveň je svým způsobem přínosná i pro historii astronomie.
„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Pozorná četba tohoto textu, opatřeného zasvěceným úvodem a bohatými poznámkami, nám o podstatě a charakteru hinduismu prozradí více než jakékoliv jiné dílo.
Sanskrtský pojem "dharma" je stručně řečeno souhrn povinností a práv jedinců.
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise
načrtnuto v konturách poutnického charakteru
lidské existence, víry jakožto spolehnutí
na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem
do Božího království.
Abú Alí al-Husajn ibn Síná (asi 970–1037), řečený Avicenna, je přelomovou postavou arabskojazyčného myšlení a vědy a díky latinským překladům, jež vznikly ve 12. století, směrodatně ovlivnil též latinskou křesťanskou filosofii.