Ve svém nejnovějším díle se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá.
Robert Fulghum absolvoval několikaměsíční taneční školu tanga přímo v Argentině. A celou tu dobu mu v hlavě zrála kniha povídek v nichž zkoumá potřebu člověka reagovat fyzicky na hudbu.
Nové vydání prvního románu Emila Hakla, který se odehrává v polovině 90. let minulého století. Text vychází ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě, autor se z něj pokusil "vyházet zbytečnou veteš".
První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie.
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh vybírá motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy.