Novela (1939) byla v době svého vzniku chápána jako nejsmělejší čin v oblasti krásné literatury vydané za nacistické éry a současníci ji přijímali jako knihu skrytého odboje a alegorickou kritiku třetí říše.
Po ztrátě milované sestry Savana Litchfieldová žije jen poloviční život. Když jí psycholožka navrhne, aby se přidala na cestu kolem světa pro truchlící teenagery, souhlasí a s sebou si vezme sestřin deník, který dosud nečetla.
Sholeh Rezazadeh napsala neobyčejně něžný román o paměti, osamělosti a touze po blízkosti, který okouzluje svou obrazností, jemností a schopností hlavní hrdinky naslouchat světu – lidem, krajině i stromům.