Nejprodávanější tituly - září 2026
poezie

Básně J. H. Krchovského (nar. 1960), jednoho z nejvýraznějších tvůrců vzešlých z pražského undergroundu, se staly kultovními a některé doslova zlidověly.

Tenhle text není běžný fastfood, který se nabízí v knihkupectvích. Naopak: záměrně vás zpomaluje a nutí vychutnat si každé slovo. Takový literární „fine dining“.

Švýcarský básník, umělecký kritik a esejista Eugen Gomringer (1925–2025) patří k nejvlivnějším osobnostem poválečné nekonvenční či „experimentální“ básnické tvorby; je považován za evropského zakladatele konkrétní poesie.

Poémy Dutí lidé (1925) a Popeleční středa (1930) společně vytyčují nejzřetelnější předěl v Eliotově básnickém díle...

Alexander Pope byl vrcholný, vůdčí a vlivný anglický klasicistický básník a satirik. Již za života se těšil evropskému věhlasu, který započal právě básněmi uveřejněnými v této knize.

Alžběta Johanka Petrová ve své nové knize zjevně krouží kolem tématu smrti. Nablízku smrti jako by se však v básních zpřítomnila hlavně síla života, v nitkách vztahů, v bezmoci, ve strachu o vlastní děti, v odvaze opouštět – pro nové oči, ...

Jak mluvit ve chvíli, kdy slova selhávají? Básnická skladba Eleny Pecenové sleduje zkušenost odcházení, ve které začínají slova dávat smysl až teprve před usnutím.

Mezi nemocí, umíráním a pokračováním života. Mezi deníkem, vzpomínkou, skutečností a snem. Mezi přijetím, úzkostí a černým humorem.

Třetí básnická sbírka Komu patří déšť ostravského básníka Jiřího Horta (*1950) propojuje haiku, senrjú i krátké básně do citlivého celku o paměti, krajině, rodině a lidské zranitelnosti.

Publikace přibližuje dosud širší veřejnosti neznámou výtvarně-literární tvorbu dokumentárního fotografa Jiřího Hankeho.