Inteligence byla dlouho považována za výlučně lidskou vlastnost. Avšak vědecké výzkumy, technologický pokrok i posuny ve filozofii v posledních letech ukazují něco jiného.
Geostorky jsou vlastně příběhy skutečných či smyšlených lidí (ať už vědců, či obyčejných smrtelníků) z různých koutů naší planety, do jejichž života zasáhla vesměs negativně síla přírody.
Světově uznávaná lesní ekoložka Suzanne Simardová navždy změnila náš pohled na stromy, když odhalila jejich vzájemné propojení i vazby s dalšími rostlinami a zvířaty.
Andreas Weber (nar. 1967 v Hamburku), mezinárodně uznávaný biolog a filosof, se ve své knize Hmota a touha zabývá ekologií a dává jí nový rozměr. Pojímá ji jako něžné pěstování vztahů, touhu po spojení a vyjadřování těchto tužeb našimi těly.
Kniha představuje zatím nejobsáhlejší přírodovědnou monografii naší národní řeky a nechybí v ní kapitoly věnované dějinám. Kniha popisuje řeku jako jeden organismus propojený geologickými i biologickými procesy a obklopený minulostí naší krajiny.
Divoké byliny jsou mnohými vnímány jako plevel. Netuší však, že jejich zelené listy nebo pestrobarevné květy obsahují celou řadu důležitých vitaminů a minerálních látek potřebných pro zdraví a celkovou dávku životní energie.
Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad krásou matematiky a smyslem matematikovy práce. Přibližuje stylem přístupným i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy a jaký význam má v matematice lidská tvořivost.
Konspirační teorie, plochozemci… Pokud chcete pochopit, jak se okrajové jevy staly naší novou normou, tuto knihu si nutně potřebujete přečíst. Od roku 2015 dochází k velkolepému rozmachu staletého bludu, že je Země plochá.
Přepracované jubilejní vydání je důstojným přínosem k nestárnoucí klasice knih o volné přírodě. Jistě nadchne jak ty, kdo dílo znají v podobě prvního vydání, tak i celou novou generaci.